← Acts (19/28) → |
1. | Zatímco byl Apollo v Korintu, Pavel prošel hornatým vnitrozemím a dorazil do Efesu, kde nalezl nějaké učedníky. |
2. | Zeptal se jich: "Přijali jste Ducha svatého, když jste uvěřili?" "Nikdy jsme o Duchu svatém ani neslyšeli," řekli mu na to. |
3. | "Jak jste tedy byli pokřtěni?" ptal se. "Janovým křtem," odpověděli. |
4. | Pavel jim řekl: "Jan svým křtem vedl lidi k pokání a vyzýval je k víře v toho, který měl přijít po něm - v Ježíše." |
5. | Když to uslyšeli, dali se pokřtít ve jménu Pána Ježíše. |
6. | Když pak na ně Pavel položil ruce, sestoupil na ně Duch svatý, takže začali mluvit v jiných jazycích a prorokovat. |
7. | Těch mužů bylo celkem asi dvanáct. |
8. | Pavel pak šel do synagogy a tři měsíce tam směle mluvil; hovořil s lidmi a přesvědčoval je o Božím království. |
9. | Když však někteří zatvrzele odmítali víru a veřejně tu Cestu haněli, Pavel se od nich odvrátil. Odvedl učedníky s sebou a každý den pak promlouval v posluchárně jistého Tyranna. |
10. | To se dělo po dva roky, takže všichni obyvatelé Asie, jak Židé, tak Řekové, slyšeli Pánovo slovo. |
11. | Bůh konal skrze Pavlovy ruce neobyčejné zázraky. |
12. | Lidé dokonce odnášeli šátky a zástěry z jeho těla na nemocné; nemoci je opouštěly a zlí duchové vycházeli. |
13. | Nějací potulní židovští zaklínači se pak pokusili vzývat jméno Pána Ježíše nad těmi, kdo měli zlé duchy: "Zaklínáme vás Ježíšem, kterého káže Pavel!" |
14. | Tak to dělalo sedm synů židovského vrchního kněze Skévy. |
15. | Zlý duch jim odpověděl: "Ježíše znám, o Pavlovi vím, ale kdo jste vy?" |
16. | A ten člověk, ve kterém byl zlý duch, se na ně vrhl, přemohl je a zbil tak, že z toho domu utekli nazí a zranění. |
17. | Když se to rozneslo mezi všemi Židy i Řeky bydlícími v Efesu, na všechny padla bázeň a jméno Pána Ježíše bylo ve velké vážnosti. |
18. | Mnozí z těch, kdo uvěřili, pak přicházeli a vyznávali a odhalovali své praktiky. |
19. | Také mnozí z těch, kteří se zabývali magií, přinášeli své knihy a přede všemi je pálili. Když pak spočítali jejich cenu, zjistili, že stály padesát tisíc stříbrných. |
20. | Tak se mocně šířilo Pánovo slovo a rozmáhalo se. |
21. | Po těchto událostech se Pavel veden Duchem rozhodl, že se přes Makedonii a Řecko vydá do Jeruzaléma. "Až tam pobudu," řekl, "musím se také podívat do Říma." |
22. | Dva ze svých pomocníků, Timotea a Erasta, tehdy poslal do Makedonie, ale sám zůstal ještě načas v Asii. |
23. | Někdy v té době nastal kvůli té Cestě nemalý rozruch. |
24. | Jeden stříbrotepec jménem Demetrios totiž vyráběl stříbrné napodobeniny Artemidina chrámu, což řemeslníkům přinášelo nemalý výdělek. |
25. | Svolal je tedy stejně jako výrobce z příbuzných oborů a promluvil k nim: "Pánové, víte, že z tohoto řemesla pramení náš blahobyt. |
26. | Jak ale vidíte a slyšíte, onen Pavel přesvědčil a odvrátil veliké množství lidí nejen v Efesu, ale skoro po celé Asii. Že prý ‚bohové vyrobení rukama nejsou žádní bohové!' |
27. | Nejenže je tím ohrožena pověst našeho řemesla; hrozí také, že chrám veliké bohyně Artemis už nebude nic znamenat, a tak se sníží věhlas té, kterou ctí celá Asie a celý svět!" |
28. | Když to uslyšeli, popadl je hněv a začali křičet: "Veliká je efeská Artemis!" |
29. | Město zachvátil zmatek. Všichni se společně hnali do divadla a vlekli s sebou Pavlovy společníky na cestách, Makedonce Gaia a Aristarcha. |
30. | Pavel chtěl vyjít k lidu, ale učedníci ho nenechali. |
31. | Také někteří jeho přátelé z asijských nejvyšších kruhů mu naléhavě vzkazovali, ať se neodvažuje do divadla. |
32. | Tam jedni křičeli to, druzí ono, ve shromáždění vládl zmatek a mnozí ani nevěděli, proč se sešli. |
33. | Z davu pak vytáhli jistého Alexandra, který zastupoval Židy. Alexandr pokynul rukou a chtěl před lidem pronést obhajobu. |
34. | Jakmile však poznali, že je to Žid, všichni začali jednohlasně křičet: "Veliká je efeská Artemis!" Trvalo to asi dvě hodiny. |
35. | Městský tajemník pak uklidňoval dav slovy: "Občané Efesu! Kdo by nevěděl, že město Efes je strážcem chrámu veliké Artemis a její sochy spadlé z nebe? |
36. | Tyto věci jsou nepopiratelné, a tak je třeba, abyste zachovali klid a neprovedli nic unáhleného. |
37. | Přivedli jste sem tyto muže, ti se však nedopustili žádné svatokrádeže ani rouhání proti vaší bohyni. |
38. | Chce-li Demetrios a ostatní řemeslníci někoho žalovat, od toho jsou tu veřejné soudy a místodržitelé. Tam ať se soudí. |
39. | Máte-li nějaké další požadavky, budou projednány v zákonném shromáždění. |
40. | Hrozí nám totiž, že kvůli dnešku budeme obviněni ze vzpoury. Pro toto srocení není žádný důvod a nevíme, jak bychom je mohli obhájit." A po těchto slovech shromáždění rozpustil. |
41. | - - - |
← Acts (19/28) → |