← 2Samuel (22/24) → |
1. | V den, kdy Hospodin Davida vysvobodil ze spárů všech jeho nepřátel i z ruky Saulovy, zpíval David Hospodinu tuto píseň: |
2. | Hospodin je má skála, má tvrz a záchrana! |
3. | Můj Bůh je má skála, v něm úkryt nalézám, můj štít, roh vítězství, můj hrad, má skrýš, mé vítězství - před násilím mě ochráníš! |
4. | Vzýval jsem Hospodina - je hoden chvály - od mých nepřátel mě zachránil! |
5. | Smrtelné vlny mě obklopily, svým proudem mě strhla záhuba, |
6. | provazy hrobu mě ovinuly, osidla smrti mě dostihla. |
7. | Vzýval jsem Hospodina ve své úzkosti, ke svému Bohu křičel jsem - on ve svém chrámu slyšel mé volání, až k jeho uším dolehl můj křik. |
8. | Zem se třásla, zem se chvěla, základy nebe se pohnuly, před jeho hněvem se roztřásly. |
9. | Dým se valil z jeho chřípí, stravující oheň z jeho úst, plamenné blesky z něj vyšlehly. |
10. | Nebe rozťal, sestupuje, pod nohama černý mrak! |
11. | Cheruba zapřáhl, rozletěl se, vznesl se na křídlech větrných. |
12. | Závojem tmy obklopil se, mrak plný deště byl jeho stan. |
13. | Od žáru jeho obličeje roznítily se blesky plamenné, |
14. | Hospodin v nebi zaburácel, hlas Nejvyššího zněl! |
15. | Deštěm šípů rozehnal je, bleskem svým je rozdrtil! |
16. | Koryta moří byla obnažena, základy světa odkryty před řevem Hospodina, před jeho dechem zuřivým! |
17. | Sehnul se z výšin, uchopil mě, z mohutných vod mě vyprostil, |
18. | vyrval mě mocnému nepříteli, odpůrcům silnějším, než jsem byl. |
19. | Přepadli mě v den mé bídy, Hospodin mě však podpíral, |
20. | vyvedl mě na svobodu, uhájil mě, vždyť má mě rád! |
21. | Hospodin odplatil mi za moji spravedlnost, za čistotu mých rukou mě odměnil. |
22. | Hospodinových cest jsem se pevně držel, svého Boha jsem nezradil! |
23. | Před sebou mám všechny jeho soudy, od jeho nařízení jsem se nevzdálil, |
24. | zůstal jsem před ním bez úhony, varoval jsem se hříchů svých. |
25. | Hospodin odměnil mě za moji spravedlnost, za moji čistotu před jeho očima. |
26. | Ty, Pane, s věrným nakládáš věrně, k oddanému se chováš oddaně, |
27. | s čistým člověkem čistě naložíš, od zvráceného se však odvracíš. |
28. | Ty sám zachraňuješ ubožáky, povýšené však hledíš ponížit. |
29. | Ty, Hospodine, jsi přece mou svící, sám Hospodin mi září v tmách. |
30. | S tebou vyrazím proti vojsku, ve svém Bohu hradby překonám! |
31. | Jak dokonalá je cesta Boží, jak ryzí je, co praví Hospodin - on je štít všech, kdo v něho doufají! |
32. | Kdo by byl Bohem kromě Hospodina? Kdo by byl skalou, ne-li náš Bůh? |
33. | Tento Bůh mě vyzbrojuje silou, otvírá dokonale cestu mou, |
34. | Mým nohám udílí hbitost laní, staví mě na mé výšiny. |
35. | Mé paže učí, jak obstát v boji, mé ruce napínají i luk bronzový. |
36. | Podal jsi mi štít své spásy, sklonil ses, abys mě povýšil! |
37. | Daroval jsi mým krokům volnost, mé nohy nesklouznou. |
38. | Stíhal jsem nepřátele, dostihl je, nepřestal jsem, než jsem je porazil. |
39. | Udeřil jsem je, nevstanou znovu, skáceli se mi pod nohy! |
40. | Ty jsi mě vyzbrojil silou k boji, na kolena srážíš mé soky přede mnou. |
41. | Šíji mých nepřátel nastavil jsi mi, se svými protivníky jsem skoncoval. |
42. | Volali o pomoc, nikdo je nezachránil, volali k Hospodinu - žádná odpověď. |
43. | Jako prach na zemi rozdrtil jsem je, jak bláto na ulici jsem je rozdupal! |
44. | Z různic v lidu zachránils mě, jako vůdce národů jsi mě ochránil, lid, jejž jsem ani neznal, slouží mi! |
45. | Cizáci přede mnou už se krčí, jen co mě uslyší, musí poslechnout. |
46. | Cizáci přede mnou už se hroutí, vrávorají ven ze svých nor! |
47. | Živ buď Hospodin, má skála buď požehnána, Bůh buď vyvýšen, má záchrana! |
48. | Bůh mi dopřává zadostiučinění, podmaňuje mi národy. |
49. | Zprostřed nepřátel mě vyvádíš, pozvedáš mě nad soky, před násilníkem zachráníš. |
50. | Proto tě budu chválit mezi národy, tvé jméno, Hospodine, písní oslavím! |
51. | Svému králi dává mocná vítězství, svému pomazanému je milostiv - Davidovi a jeho semeni až navěky! |
← 2Samuel (22/24) → |