←  2Chronicles (32/36)  →
1. Po všem, co Ezechiáš tak věrně vykonal, přitáhl do Judska asyrský král Senacherib a oblehl opevněná města, která chtěl dobýt.
2. Když Ezechiáš viděl, že se blíží Senacherib a že je rozhodnut napadnout Jeruzalém,
3. svolal poradu svých hodnostářů a velitelů. Navrhl, ať se zasypou vodní prameny mimo město, a oni ho podpořili.
4. Sešla se spousta lidí, takže zasypali všechny prameny i potok protékající krajem. Říkali si: "Proč by měl asyrský král, až přijde, najít tolik vody?"
5. Ezechiáš pak se vší rozhodností opravil všechna pobořená místa v městské hradbě, postavil na ní věže a přidal ještě vnější hradbu. Opravil také terasu Milo ve Městě Davidově a vyrobil množství zbraní a štítů.
6. Lid svěřil pod správu vojenských velitelů. Shromáždil je k sobě na prostranství u městské brány a povzbuzoval je:
7. "Buďte silní a stateční! Nebojte se ani se nelekejte asyrského krále ani té spousty, která táhne s ním. S námi je někdo větší nežli s ním!
8. S ním je jenom lidská síla, ale s námi je Hospodin, náš Bůh, připravený nám pomáhat a vést náš boj." A lid se na ta slova judského krále Ezechiáše spolehl.
9. Když potom asyrský král Senacherib s celou svou armádou dobýval Lachiš, vyslal do Jeruzaléma své služebníky se zprávou pro judského krále Ezechiáše a pro všechen judský lid v Jeruzalémě:
10. "Tak praví Senacherib, král Asýrie: V co to doufáte, že zůstáváte obležení v Jeruzalémě?
11. Když Ezechiáš tvrdí: ‚Hospodin, náš Bůh, nás vysvobodí z rukou asyrského krále,' myslíte, že vás nepodvádí? Vede vás na smrt hladem a žízní!
12. Mluví snad Ezechiáš o tom bohu, jehož obětní výšiny a oltáře sám odstranil? Judovi a Jeruzalému pak nařídil: ‚Před jediným oltářem se budete klanět a na něm pálit oběti!'
13. To nevíte, co jsem provedl já i moji otcové všem okolním národům? Dokázali snad jejich bohové vysvobodit své země z mých rukou?
14. Kdo z bohů těch národů, které moji otcové vyhladili, dokázal vysvobodit svůj lid z mých rukou? Jak by tedy váš bůh mohl z mých rukou vysvobodit vás?
15. Nenechte se od Ezechiáše klamat a podvádět! Nevěřte mu! Žádný bůh žádného národa ani království nedokázal vysvobodit svůj lid z mé ruky ani z rukou mých otců. Ani váš bůh nemůže z mé ruky vysvobodit vás!"
16. Jeho služebníci vedli proti Hospodinu Bohu a proti jeho služebníku Ezechiášovi ještě další řeči.
17. Senacherib psal dopisy, jimiž haněl Hospodina, Boha Izraele. Říkal o něm: "Jako bohové okolních národů nevysvobodili svůj lid z mé ruky, tak svůj lid z mé ruky nevysvobodí ani Bůh Ezechiášův!"
18. Hlasitě křičeli v hebrejštině na jeruzalémský lid na hradbách, aby je zastrašili a vyděsili, aby pak mohli dobýt město.
19. Mluvili o jeruzalémském Bohu jako o bozích okolních národů, vyrobených lidskýma rukama.
20. Král Ezechiáš a prorok Izaiáš, syn Amosův, se za to modlili a volali k nebi.
21. Hospodin tehdy poslal svého anděla a ten pobil všechny bojovníky, velitele i vojevůdce v táboře asyrského krále. Ten pak odtáhl do své země s ostudou. Když vešel do chrámu svého boha, jeho vlastní synové ho tam srazili mečem.
22. Tak Hospodin Ezechiáše i obyvatele Jeruzaléma zachránil z rukou asyrského krále Senacheriba i z rukou všech ostatních a dopřál jim odpočinutí ze všech stran.
23. Mnozí přinášeli do Jeruzaléma dary Hospodinu a vzácné pocty judskému králi Ezechiášovi, protože po tom všem stoupl v očích všech národů.
24. V té době Ezechiáš na smrt onemocněl. Modlil se ale k Hospodinu a ten k němu promluvil a udělal pro něj zázrak.
25. Ezechiáš ale za prokázané dobrodiní nebyl vděčný a zpychl. Tak vzbudil proti sobě i proti Judovi a Jeruzalému Boží hněv.
26. Potom se však z té pýchy kál, stejně jako obyvatelé Jeruzaléma, a tak je za Ezechiášových dnů Boží hněv nestihl.
27. Ezechiáš měl ohromné bohatství a slávu. Nashromáždil poklady stříbra, zlata, drahokamů, balzámů, štítů a všemožných klenotů.
28. Měl sklady obilí, vína i oleje, chlévy pro všemožný dobytek a ohrady pro stáda.
29. Vystavěl si města a získal veliká stáda bravu i skotu, protože ho Bůh obdařil nesmírným bohatstvím.
30. Právě Ezechiáš dal zasypat horní ústí pramene Gíchon a svedl ho dolů k západní straně Města Davidova. Ezechiášovi se dařilo všechno, co dělal.
31. Když pak ale za ním babylonští vládcové vypravili posly, aby se vyptali na ten zázrak, který se v zemi odehrál, Bůh ho v té zkoušce nechal, aby se poznalo, co všechno má v srdci.
32. Ostatní Ezechiášovy skutky i jeho oddanost jsou popsány ve Vidění proroka Izaiáše, syna Amosova, které je součástí Knihy judských a izraelských králů.
33. Když Ezechiáš spočinul u svých předků, pochovali ho v horní části pohřebiště synů Davidových. Celý Juda a všichni obyvatelé Jeruzaléma mu při jeho úmrtí vzdali čest. Na jeho místě pak kraloval jeho syn Menaše.
←  2Chronicles (32/36)  →