← 1Samuel (9/31) → |
1. | Byl jeden muž z Benjamína, jmenoval se Kíš, syn Abiele, syna Cerorova, syna Bechoratova, syna Afiachova. Byl to mezi Benjamínci vynikající muž. |
2. | Ten měl syna jménem Saul, mládence tak pěkného, že mezi syny Izraele nebylo pěknějšího. O hlavu převyšoval všechny ostatní. |
3. | Saulovu otci Kíšovi se jednou zatoulaly oslice. Kíš proto řekl svému synu Saulovi: "Vezmi s sebou jednoho mládence a vyprav se ty oslice hledat." |
4. | Prošel tedy Efraimské hory, prošel kraj Šališa, ale nenašli nic. Prošli kraj Šaalim a zase nic. Prošel kraj Jemini, a pořád nic nenašli. |
5. | Když dorazili až do kraje Cuf, řekl Saul mládenci, kterého měl s sebou: "Pojďme se vrátit, ať se můj otec místo o oslice nezačne bát o nás." |
6. | "Víš co?" odpověděl mu mládenec. "V tomhle městě bývá Boží muž. Je to vážený člověk; všechno, co řekne, se opravdu stane. Co se tam teď vydat? Třeba nám ukáže cestu, kterou máme jít." |
7. | Saul mu na to řekl: "Co ale tomu muži přineseme, když za ním půjdeme? Jídlo nám už v mošnách došlo. Nemáme pro Božího muže žádnou odměnu. Co u sebe máme?" |
8. | "Podívej," odpověděl mládenec Saulovi, "mám u sebe čtvrt šekelu stříbra. Dám je Božímu muži, aby nám ukázal cestu." |
9. | (Když se v dávných dobách v Izraeli někdo šel dotázat Boha, říkal: Pojďme, půjdeme za vidoucím. Dnešní prorok byl tehdy nazýván vidoucí.) |
10. | "Dobrá," řekl Saul svému mládenci, "pojďme tedy." A tak šli do města, kde byl Boží muž. |
11. | Když pak stoupali nahoru k městu, potkali se s děvečkami, které vyšly pro vodu. "Je tu vidoucí?" zeptali se jich. |
12. | "Ano," odpověděly jim, "kousek před tebou. Pospěš si! Přišel dnes do města, protože lidé pořádají na návrší obětní hostinu. |
13. | Vyhledejte ho, hned jak přijdete do města, než se vydá k hostině na návrší. Lidé nezačnou jíst, dokud nepřijde, protože on má obětní hod požehnat. Teprve pak se pozvaní dají do jídla. Když vyrazíte hned, zastihnete ho právě včas." |
14. | Šli tedy do města. Jakmile vešli do města, hle - proti nim jde Samuel a míří vzhůru na návrší. |
15. | Den před Saulovým příchodem Hospodin Samuelovi prozradil: |
16. | "Zítra touto dobou k tobě pošlu muže z kraje Benjamín a ty ho pomažeš za vůdce nad mým lidem Izraelem. On vysvobodí můj lid z ruky Filištínů. Shlédl jsem totiž na svůj lid, neboť ke mně dolehl jejich nářek." |
17. | Jakmile Samuel spatřil Saula, Hospodin promluvil: "Hle, to je ten muž, o němž jsem ti řekl, že bude spravovat můj lid." |
18. | Saul uprostřed brány přistoupil k Samuelovi a požádal ho: "Ukaž mi, prosím, kde tu bydlí vidoucí." |
19. | "Já jsem vidoucí," odpověděl mu Samuel. "Pojď přede mnou na návrší; dnes budete jíst se mnou. Než se s tebou ráno rozloučím, povím ti všechno, co máš na srdci. |
20. | A o ty oslice, které se ti před třemi dny ztratily, si nedělej starosti. Už se našly. Vždyť ke komu se upíná touha celého Izraele? Přece k tobě a tvému otcovskému rodu!" |
21. | "Cože?" opáčil Saul. "Já jsem přece Benjamínek, z nejmenšího kmene v Izraeli! A můj rod je navíc ze všech benjamínských rodů ten poslední. Co mi to tu říkáš?" |
22. | Samuel ale Saula i s jeho mládencem vzal, přivedl je do síně a dal jim čelní místo mezi pozvanými, kterých bylo asi třicet. |
23. | Samuel řekl kuchaři: "Přines tu porci, kterou jsem ti dal; tu, o níž jsem ti řekl, ať ji dáš stranou." |
24. | Kuchař tedy vytáhl kýtu i s tím, co bylo na ní, a položil ji před Saula. "To bylo připraveno pro tebe," řekl Samuel. "Přijmi to a jez. Pro tuto chvíli, právě pro tebe to bylo určeno, ještě než jsem pozval ostatní." A tak Saul toho dne pojedl se Samuelem. |
25. | Když potom sestoupili z návrší do města, Samuel ještě se Saulem pohovořil na střešní terase. |
26. | Brzy ráno, ještě za rozbřesku, pak Samuel na Saula na střeše zavolal: "Vstávej, ať se s tebou rozloučím." Saul tedy vstal a společně se Samuelem vyšli ven. |
27. | Když se blížili k okraji města, Samuel Saulovi řekl: "Pošli toho mládence napřed." Když odešel, řekl mu: "Zastav se na chvíli. Uslyšíš ode mě Boží slovo." |
← 1Samuel (9/31) → |