← 1Samuel (19/31) → |
1. | Saul řekl Jonatanovi a všem svým hodnostářům, že chce, aby David zemřel. Saulův syn Jonatan měl ale Davida velmi rád, |
2. | a tak Davida varoval: "Můj otec Saul tě chce zabít. Zítra ráno si prosím dávej pozor. Schovej se a zůstaň v úkrytu. |
3. | Já půjdu se svým otcem na pole, kde budeš, a promluvím s ním o tobě. Potom ti povím, co jsem zjistil." |
4. | Jonatan pak před Saulem Davida chválil. "Ať král neubližuje svému služebníku Davidovi," řekl mu. "Vždyť ti nijak neublížil. Naopak, velmi ti svou službou prospěl. |
5. | Nasadil vlastní život, aby zabil toho Filištína, a tak Hospodin daroval celému Izraeli veliké vítězství. Když jsi to viděl, radoval ses. Proč bys ubližoval nevinnému člověku? Proč bys Davida pro nic za nic zabíjel?" |
6. | Saul tedy Jonatana poslechl a přísahal: "Jakože je živ Hospodin, nebude zabit!" |
7. | Jonatan pak Davida zavolal a všechno mu to vyprávěl. Potom Davida přivedl k Saulovi, aby byl s ním tak jako předtím. |
8. | Opět došlo k válce. David vytáhl, bojoval s Filištíny a udeřil na ně tak prudce, že se před ním dali na útěk. |
9. | Jednou, když Saul seděl ve svém domě s kopím v ruce, přišel na něj zlý duch od Hospodina. Zatímco mu David hrál, |
10. | Saul po něm mrštil kopí, aby Davida připíchl ke zdi. Ten ale Saulovi uhnul a kopí se zabodlo do zdi. David se dal na útěk a ještě té noci uprchl. |
11. | Saul poslal k Davidovu domu své muže, aby ho hlídali. Ráno ho chtěl nechat zabít. Davidova žena Míkal ho ale varovala: "Zachraň si život a ještě dnes v noci uteč; jinak budeš zítra mrtev." |
12. | Míkal pak spustila Davida oknem; ten se dal na útěk a uprchl. |
13. | Míkal vzala sochu bůžka, položila ji na lůžko, na místo hlavy dala polštář z kozí srsti a přikryla lůžko pláštěm. |
14. | Když přišli Saulovi poslové, aby Davida zadrželi, řekla jim: "Je nemocný." |
15. | Saul je pak vyslal za Davidem znovu, aby se sami přesvědčili. Řekl jim: "Přineste ho ke mně třeba na lůžku, ať ho zabiju!" |
16. | Poslové tedy přišli a hle - na lůžku byla soška a na místě hlavy polštář z kozí srsti! |
17. | Saul se na Míkal obořil: "Proč jsi mě takhle podvedla? Nechalas uniknout mého nepřítele!" Míkal mu odpověděla: "On mi vyhrožoval: Nech mě jít, nebo tě zabiju!" |
18. | David mezitím utíkal pryč, až dorazil k Samuelovi do Rámy. Když mu pověděl o všem, co mu Saul udělal, odešli se Samuelem pryč a bydleli v chýších. |
19. | Saulovi bylo oznámeno: "David je v chýších v Rámě." |
20. | Vyslal tedy posly, aby Davida zajali. Jakmile však uviděli houf proroků v čele se Samuelem, jak ve vytržení prorokují, sestoupil i na Saulovy posly Boží Duch a také oni začali prorokovat. |
21. | Když se to Saul dozvěděl, vyslal jiné posly, ale i ti začali prorokovat. A tak vyslal další posly, ale ti také začali prorokovat. |
22. | Nakonec se tedy do Rámy vypravil sám. Došel až k té veliké studni v Sechu. "Kde je Samuel a David?" ptal se. "Tamhle v chýších v Rámě," řekli mu. |
23. | Zamířil tedy k chýším v Rámě, ale i na něj sestoupil Boží Duch, a tak celou cestu prorokoval. Když dorazil k chýším v Rámě, |
24. | hned ze sebe shodil šaty a také on upadl před Samuelem do prorockého vytržení. Ležel tam nahý celý den a celou noc. A proto se říká: To už i Saul patří k prorokům? |
← 1Samuel (19/31) → |