| ← 1Samuel (18/31) → |
| 1. | Tak skončil Davidův rozhovor se Saulem. Jonatan tehdy celou duší přilnul k duši Davidově a zamiloval si ho jako sebe sama. |
| 2. | Toho dne Saul přijal Davida k sobě do služby a už ho nepouštěl domů k otci. |
| 3. | Jonatan s Davidem uzavřel smlouvu, neboť ho miloval jako sebe sama. |
| 4. | Svlékl si plášť, který nosil, a dal ho Davidovi; rovněž tak svou výstroj, svůj meč, luk i opasek. |
| 5. | David se vydával, kamkoli ho Saul posílal, a na všech taženích si vedl úspěšně. Saul ho proto jmenoval velitelem bojovníků. V celém vojsku i mezi Saulovými dvořany se těšil oblibě. |
| 6. | Když se poté, co David zabil Filištína, vojáci vraceli z boje, ženy ze všech izraelských měst vyšly králi Saulovi naproti se zpěvem a tancem. Vesele hrály na tamburíny a drnkačky |
| 7. | a při tanci prozpěvovaly: "Saul pobil své tisíce, David desetkrát více!" |
| 8. | Saula to velmi rozzlobilo, ten popěvek se mu vůbec nelíbil. Říkal si: "Davidovi přiznali desetkrát více, a mně jen tisíce. Aby mu tak ještě dali království!" |
| 9. | Od toho dne Saul hleděl na Davida už vždycky podezíravě. |
| 10. | Druhý den se Saula zmocnil zlý duch od Boha, takže doma blouznil v prorockém vytržení. David hrál tak jako vždycky, ale Saul vzal kopí |
| 11. | a mrštil ho po něm. Napadlo ho totiž: "Přibodnu Davida ke zdi!" David mu ale dvakrát uhnul. |
| 12. | Saul se Davida začal bát, protože s ním byl Hospodin, kdežto od Saula se odvrátil. |
| 13. | Aby se ho zbavil, jmenoval ho velitelem nad tisíci, takže táhl v čele vojska do boje i zpět. |
| 14. | David si ale na všech taženích vedl úspěšně a Hospodin byl s ním. |
| 15. | Když Saul viděl, jak úspěšně si vede, měl z něj hrůzu. |
| 16. | Všichni v Izraeli i v Judovi ale Davida milovali, protože v jejich čele táhl do boje i zpět. |
| 17. | Saul jednou Davidovi řekl: "Tady je má starší dcera Merab, dám ti ji za ženu. Jen buď mým vojevůdcem a veď Hospodinovy boje." (Saul si totiž říkal: Ať nepadne mou rukou, ale rukou Filištínů.) |
| 18. | David na to Saulovi odpověděl: "Kdo jsem já a jaký mám původ - co je můj otcovský rod v Izraeli, abych se měl stát královým zetěm?" |
| 19. | Když pak přišel čas její svatby s Davidem, provdal Saul svou dceru Merab za Adriela Mecholatského. |
| 20. | Saulova dcera Míkal se ale do Davida zamilovala. Když to sdělili Saulovi, líbilo se mu to. |
| 21. | Pomyslel si totiž: "Dám mu ji. Díky ní se chytí do pasti a padne rukou Filištínů. A tak Saul Davidovi řekl: "Teď máš druhou možnost stát se mým zetěm." |
| 22. | Svým dvořanům přikázal: "Říkejte potají Davidovi: Jen se podívej, král tě má rád a všichni jeho dvořané tě milují. Teď se můžeš stát královým zetěm." |
| 23. | A tak o tom Saulovi dvořané Davida přesvědčovali. David jim ale odpověděl: "Myslíte, že je to maličkost, stát se královým zetěm? Vždyť jsem jen bezvýznamný chudák." |
| 24. | Když dvořané Saulovi sdělili, co David řekl, |
| 25. | Saul jim odpověděl: "Povězte Davidovi toto: Král nechce žádné věno, jen stovku filištínských předkožek jako pomstu nad královskými nepřáteli." (Saul totiž chtěl, aby David padl rukou Filištínů.) |
| 26. | Dvořané to sdělili Davidovi a jemu se líbilo, že by se mohl stát královým zetěm. Ještě než lhůta uplynula, |
| 27. | David vyrazil se svými muži, pobil dvě stě Filištínů, přinesl jejich předkožky a odpočítal je před králem, aby se stal jeho zetěm. Saul mu tedy dal svou dceru Míkal za ženu. |
| 28. | Když si Saul uvědomil, že Hospodin je s Davidem a že ho jeho dcera Míkal miluje, |
| 29. | bál se Davida ještě více a stal se navždy Davidovým nepřítelem. |
| 30. | Filištínští vládci stále vyráželi do boje. A kdykoli vyrazili, David byl pokaždé úspěšnější než všichni Saulovi hodnostáři. Tak si David získal slavnou pověst. |
| ← 1Samuel (18/31) → |