←  1Samuel (10/31)  →
1. Tehdy vzal Samuel nádobku s olejem, vylil mu ji na hlavu a políbil ho. Pak řekl: "Hospodin tě právě pomazal za vůdce nad jeho dědictvím.
2. Až dnes půjdeš ode mě, u hrobu Ráchel na benjamínském území v Celcachu potkáš dva muže. Řeknou ti: ‚Ty oslice, které jsi šel hledat, se našly. Tvůj otec už nemá starost o oslice, ale bojí se o vás. Říká si: Co můj syn? Co si počnu?'
3. Potom odtud půjdeš dál, až přijdeš k táborskému dubu, kde tě potkají tři muži putující za Bohem do Bet-elu. Jeden ponese tři kůzlata, druhý tři pecny chleba a třetí džbán vína.
4. Pozdraví tě, dají ti dva chleby a ty je od nich přijmeš.
5. Přijdeš na Gibeat-elohim, Boží vrch, kde je filištínská posádka. Jakmile vejdeš do města, potkáš průvod proroků. S citerou, tamburínou, píšťalou a lyrou v čele budou v prorockém vytržení sestupovat z návrší.
6. Tehdy tě uchvátí Duch Hospodinův, začneš prorokovat s nimi a proměníš se v jiného člověka.
7. Až se ti vyplní tato znamení, dělej, co se ti naskytne, neboť Bůh je s tebou.
8. Potom jdi přede mnou napřed do Gilgalu. Věz, že jdu za tebou, abych tam obětoval zápalné a pokojné oběti. Budeš ale muset čekat sedm dní, než za tebou přijdu a oznámím ti, co máš dělat."
9. Když se pak Saul otočil, aby od Samuele odešel, Bůh proměnil jeho srdce v jiné. Toho dne se také vyplnila všechna ta znamení.
10. Když přišli ke Gibeji, hle - přímo proti nim jde průvod proroků. Vtom se ho zmocnil Duch Hospodinův a on s nimi upadl do prorockého vytržení.
11. Když všichni, kdo ho znali z dřívějška, viděli, jak prorokuje s proroky, říkali jeden druhému: "Co se to Kíšovu synovi stalo? To už i Saul patří k prorokům?"
12. Jeden místní k tomu řekl: "A koho mají za otce?" Tak vzniklo přísloví: To už i Saul patří k prorokům?
13. Když ho prorocké vytržení opustilo, odešel domů.
14. "Kde jste chodili?" ptal se Saulův strýc Saula a jeho mládence. "Hledali jsme oslice. Když jsme viděli, že nejsou k nalezení, šli jsme za Samuelem," odpověděl Saul.
15. "Tak mi pověz, co vám Samuel řekl," ptal se dál Saulův strýc.
16. "Ujistil nás, že se oslice našly," odvětil Saul. To, co Samuel řekl ohledně kralování, mu ale neprozradil.
17. Samuel potom svolal lid k Hospodinu do Micpy,
18. kde Izraelcům řekl: "Tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Já jsem přivedl Izrael z Egypta a vysvobodil vás z ruky Egypťanů i z ruky všech království, která vás utlačovala.
19. Vy jste ale dnes zavrhli svého Boha, který vás vysvobozuje ze všech vašich neštěstí a úzkostí. Řekli jste: ‚Ustanov nad námi krále.' Teď se tedy podle svých kmenů a rodů postavte před Hospodinem."
20. Samuel pak nechal předstupovat všechny izraelské kmeny. Los označil kmen Benjamín.
21. Nechal tedy po jednotlivých rodech přistupovat kmen Benjamín a označen byl rod Matri. Nakonec byl označen Saul, syn Kíšův. Hledali ho, ale nenašli.
22. Ptali se proto Hospodina dále: "Přišel už ten muž sem?" Hospodin odpověděl: "Schovává se tamhle mezi výstrojí."
23. Rozběhli se tam pro něj. Když se pak postavil doprostřed lidu, o hlavu převyšoval všechny ostatní.
24. "Vidíte, koho vám Hospodin vybral?" řekl jim Samuel. "V celém lidu mu není rovného." Nato všechen lid zvolal: "Ať žije král!"
25. Samuel tehdy lidu vysvětlil pravidla kralování, zapsal je do knihy a uložil před Hospodinem. Potom Samuel propustil všechen lid domů.
26. Také Saul odešel domů do Gibeje, doprovázen oddílem bojovníků, jejichž srdcí se dotkl Bůh.
27. Nějací ničemové ale říkali: "Tenhle že nás zachrání?" Pohrdli jím a nevzdali mu hold. On ale jako by to neslyšel.
←  1Samuel (10/31)  →