1Kings (20/22)

← 1Kings (20/22) →

Aramejský král Ben-hadad shromáždil celé své vojsko a vytáhl společně s dvaatřiceti králi s koni a vozy, oblehl Samaří a dobýval je.

Vyslal do města k izraelskému králi Achabovi posly

se vzkazem: "Takto praví Ben-hadad: Tvé stříbro i zlato patří mně. Také tvé ženy a nejlepší děti patří mně."

Izraelský král mu odpověděl: "Jak pravíš, můj pane a králi. Patřím ti já i vše, co mám."

Potom přišli poslové znovu se slovy: "Takto praví Ben-hadad: Vzkázal jsem ti: ‚Dáš mi své stříbro a zlato i své ženy a děti.'

Zítra touto dobou k tobě navíc pošlu své služebníky, aby prohledali tvůj dům i domy tvých služebníků a zabavili a odnesli, cokoli se jim zalíbí."

Izraelský král svolal všechny stařešiny země a řekl jim: "Sami vidíte, že ten člověk chce jen škodit. Když si ke mně poslal pro mé ženy a děti i pro mé stříbro a zlato, neodmítl jsem mu to."

"Neposlechni ho!" radili mu stařešinové i všichni ostatní. "Nepodvoluj se!"

A tak Ben-hadadovým poslům odpověděl: "Vyřiďte mému pánu a králi: Splním všechno, co jsi svému služebníku vzkázal prve. Toto ale splnit nemohu." S touto odpovědí pak poslové odešli.

10.

Ben-hadad mu na to vzkázal: "Ať mě bohové potrestají a ještě mi přidají, jestli v Samaří bude dost prachu, aby každý z mých mužů nabral aspoň trochu!"

11.

Izraelský král mu nechal vyřídit: "Ať se ten, kdo zbroj obléká, nechlubí jako ten, kdo už ji svléká!"

12.

Ben-hadad právě ve stanech popíjel se svými králi. Jakmile uslyšel ten vzkaz, rozkázal svým mužům: "Nástup!" a tak nastoupili proti městu.

13.

Mezitím přišel k izraelskému králi Achabovi jeden prorok se slovy: "Tak praví Hospodin: Vidíš to ohromné množství vojska? Hle, dnes ti je vydám do rukou, abys poznal, že já jsem Hospodin."

14.

"Jak se to stane?" zeptal se Achab. "Tak praví Hospodin: Skrze mladíky sloužící u krajských hejtmanů," odpověděl prorok. "Kdo zahájí útok?" zeptal se ještě. "Ty," odpověděl prorok.

15.

Nechal tedy nastoupit mladíky od krajských hejtmanů a bylo jich 232. Po nich nechal nastoupit celé izraelské vojsko a bylo jich 7 000.

16.

Vytáhli v poledne. (Ben-hadad se právě opíjel ve stanech se svými dvaatřiceti královskými spojenci.)

17.

Nejprve vyrazili mladíci od krajských hejtmanů. Ben-hadad vyslal průzkumníky, protože dostal hlášení, že ze Samaří vyrazili nějací muži.

18.

"Zajměte je živé," rozkázal, "ať už jdou vyjednávat nebo bojovat!"

19.

Za mladíky od krajských hejtmanů ale z města vytáhlo celé izraelské vojsko.

20.

Každý z nich zabil jednoho muže, a tak se Aramejci obrátili na útěk a Izrael za nimi. Aramejský král Ben-hadad uprchl na koni spolu s jízdou.

21.

Izraelský král vyrazil vpřed, zaútočil na koně i vozy a způsobil Aramejcům hroznou porážku.

22.

K izraelskému králi tehdy přistoupil ten prorok a řekl mu: "Jdi, opatři si posily a dobře rozvaž, co máš dělat. Aramejský král totiž proti tobě za rok na jaře vytáhne znovu."

23.

Aramejští hodnostáři mezitím řekli svému králi: "Jejich bůh je bohem hor, proto nás přemohli. Kdybychom se s nimi utkali na rovině, porazíme je!

24.

Proveď to takhle: Králů se zbav a místo nich jmenuj hejtmany.

25.

Postav si vojsko jako to, které jsi ztratil, s takovou jízdou a vozy, a utkejme se s nimi na rovině. Uvidíš, že je porazíme." Ben-hadad je poslechl a zařídil se tak.

26.

Po roce pak nechal nastoupit Aramejce a vytáhl k Afeku, aby bojoval proti Izraeli.

27.

Také synové Izraele nastoupili, nabrali si zásoby a vyrazili jim vstříc. Izraelci proti nim tábořili jako dva houfy koziček; Aramejci zaplavili celý kraj.

28.

Vtom k izraelskému králi přišel Boží muž a řekl: "Tak praví Hospodin: Protože Aramejci tvrdili, že Hospodin je bohem hor, a nikoli bohem nížin, vydám ti celé to ohromné vojsko do rukou, abyste poznali, že já jsem Hospodin."

29.

Celý týden tábořili proti sobě a sedmého dne se strhla bitva. Izraelci za jediný den pobili na 100 000 aramejských pěšáků.

30.

Ti, kdo zbyli, utekli do města Afek, ale tam se na těch zbývajících 27 000 mužů zřítily hradby. Ben-hadad ale uprchl a schoval se v nejzazším pokojíku.

31.

Jeho služebníci mu řekli: "Slyšeli jsme, že králové domu Izraele bývají milosrdní. Nuže, opášeme se pytlovinou, hlavy si ovážeme provazem a vzdáme se izraelskému králi. Snad tě ponechá naživu."

32.

A tak opásáni pytlovinou a s hlavami ovázanými provazem přišli k izraelskému králi a řekli mu: "Tvůj služebník Ben-hadad prosí: Daruj mi život!" "On ještě žije?" podivil se Achab. "Vždyť je to můj spojenec!"

33.

Ti muži to pochopili jako dobré znamení a rychle ho vzali za slovo: "Ano, Ben-hadad je tvůj spojenec!" "Jděte pro něj," řekl na to král. Ben-hadad k němu tedy vyšel a on ho pozval k sobě do vozu.

34.

Ben-hadad mu tehdy nabídl: "Vrátím ti města, která můj otec vzal tvému otci. A v Damašku si můžeš zřídit trhy, jako si je zřídil můj otec v Samaří." "Za těchto podmínek tě propustím," odpověděl Achab. A tak s ním uzavřel smlouvu a propustil ho.

35.

Jeden z prorockých učedníků na Hospodinův rozkaz řekl svému příteli: "Zbij mě!" On ale odmítl,

36.

a tak mu řekl: "Protože jsi neposlechl Hospodina, až půjdeš ode mě, zabije tě lev." A když pak šel od něj, potkal ho lev a zabil ho.

37.

Vyhledal tedy jiného muže a řekl mu: "Zbij mě!" A on ho zbil a poranil.

38.

Prorok si pak zakryl oči páskou, aby ho nepoznali, a odešel k cestě čekat na krále.

39.

Když ho král míjel, zavolal na něj: "Tvůj služebník šel do bitvy. Někdo tam ke mně přivedl zajatce a řekl mi: ‚Hlídej ho. Jestli se ztratí, zaplatíš za něj svým životem anebo dáš talent stříbra.'

40.

Tvůj služebník se pak zabýval tím a oním, a ten muž se ztratil." Izraelský král mu odpověděl: "Nuže, sám jsi nad sebou vyřkl rozsudek!"

41.

Vtom si ten muž strhl pásku z očí a izraelský král poznal, že patří k prorokům.

42.

Poté mu řekl: "Tak praví Hospodin: Protože jsi nechal odejít mého odsouzence, zaplatíš za něj svým životem a svůj lid dáš za jeho."

43.

Izraelský král pak jel domů a dorazil do Samaří mrzutý a nevrlý.

← 1Kings (20/22) →